cs | en
2024-01-01

Příprava na cesty

Kde se vůbec tenhle sen cestovat po světě lodí vzal? H. vyrostl v rodině, co s loděmi a kolem lodí žila. Jako dítě závodil na jednoposádkových lodí, jeho bratr taky. Oproti tomu já pocházím z rodiny suchozemců, pokud nepočítáte letní sjíždění řek. Můj táta byl horolezec, běžec, běžkař a tyto sporty nám předal.

Návrat do 2021

Už tehdy jsme o nějakých cestách v budoucnu uvažovali a možnost, že to bude s lodí tu byla. Vydala jsem se tedy načerpat rozumy na kurz. Abych uměla aspoň něco. Mezi
čistě mužským osazenstvem naší plavby jsem byla i nejmladší. Další rok v létě jsme podnikli první rodinou plavbu s kamarády pod mým vedením. Ozkoušeli jsme si i vyhlédnutý typ lodi. Zkusili si jaké to je se třemi dětmi na lodi. Myslím, že v marině mají ještě fotku z našeho příjezdu, kdy stojím u kormidla s nejmladším dítětem v nosítku a vjíždím k molu. H. si dodělával kvalifikaci také, zejména rádio, které jsme neměli ještě dva roky zpátky ani jeden.

Podzim 2023

Léto jsme mimo jiné trávili budováním modelu lodi na dálkové ovládání, prý pro lepší pochopení plavebních vlastností. Ale taky protože to byla zábava. Na podzim jsme společně vyrazili na Balt na plavbu v listopadu, brr. Ale jen my dva. Byla neskutečná zima. Ve Finsku loď regulérně zamrzala u mola. Strávili jsme tak další přípravu pod dohledem zkušeného kapitána. Naučili jsme se víc o systému hlídek, orientaci v noci, plavbě ve větším provozu,... životu na vlastní lodi. Bylo to potřeba a bylo to dobré. Děti byly po tu dobu s H. rodiči a těmi mými.

Západ slunce nad Baltem
Západ slunce nad Baltem
Procházka Tallinem
Procházka Tallinem
Trénink s modýlkem
Trénink s modýlkem
Zmrzlá ale šťastná
Zmrzlá ale šťastná
1 / 4

Leden 2024

Přesun na druhou stranu oceánu už jsme jednou zkoušeli, ale to jsme měli v cílové destinaci k dispozici byt. Teď jsme se potřebovali zabalit na delší cestu a na loď. H. přijel s listem věcí, co bylo třeba koupit v Evropě a přivést na loď s námi. Museli jsme dořešit zápis nejstaršího do první třídy, vzít s sebou učebnice,...připravit byt ve kterém jsme do té doby bydleli pro nové obyvatele. A když říkám zápis, tak jak to vlastně bude se školou? Budeme učit doma? Anebo to bude jinak? Naštěstí jsme našli školu jejíž paní ředitelka se nás nelekla a řekla, že do toho s námi jde. Vysvětlila nám, že budeme pod jiným školským zákonem, vzdělávání v zahraničí. Prakticky to znamená přezkoušení nejdříve po půl roce nejpozději na konci druhé třídy. O tom jak to bude vypadat na denní bázi rozhoduje vzdělávací plán školy a na nás jako rodičích je jej naplnit. Paní učitelka, kterou jsme získali je skvělá. Pomáhá nám, konzultuje, radí,... ale dělá to mimo běžné školní hodiny, protože my se pohybujeme v dost odlišných časových zónách.

Takže z Brna vyrážíme na cestu na jižní polokouli obtěžkáni dvěma Gemmamy, dvěma velkými kufry, menším kufrem a příručními zavazadly Celkem 100kg v zavazadlech. V kufrech je mimo skromného oblečení a výbavy do vody především vybavení pro loď (od náhradních dílů po mokka konvičku) a taky škola. Máme s sebou obří roli, budoucí tabuli, učebnice pro první třídu, různé sešity, kufřík plný výtvarných potřeb,...knížky no nač si vzpomenete.

Kromě těchto věcí jsme museli už dříve vyřešit třebas komunikaci na otevřeném moři, i proto se naše výprava na Balt hodila. Testovali jsme garmin inReach, v podstatě satelitní telefon jen pro textové zprávy. Ten nám pomáhá jak s komunikací, tak se zjišťováním počasí a naopak domů posíla naši polohu. Můžete se na tracker podívat i tady . Pro navigaci pak používáme tablet místo palubního plotru a taky telefon, kde běží navionics a všechny dostupné offline satelitní mapy.

Z krátka toho co jsme brali s sebou bylo hodně. Díky především H. preciznosti jsme snad na nic nezapomněli. Ale seznamy se na dlouhou dobu staly našimi denními průvodci a rádci.

← zpět další →