Díky vlnám po cestě jsme také objevili ještě nějaké zbývající kokosy na zádi, vraceli jsme je zpět a vlny si je zas vytahovaly ven. Zábava na cesty jak dělaná. Počasí nám přálo a cesta ubíhala poměrně rychle. Stále máme naše hlídky po šesti hodinách a děti nás doplňují buď na poslední denní nebo naopak první ranní. Také platí, že mají na starosti snídani a případně i pomoc s přípravou večeře.

Jednotvárnost delších plaveb, za dobrého počasí, vede často k jakémusi limbu. Jste vzhůru a den kolem Vás plyne, ale nemáte (alespoň v našem případě) chuť a energii dělat víc. My tak jíme a spíme a hlídáme. Ale děti touto únavou zdá se netrpí. Takže je třeba jim i sobě hledat aktivitu, která je aspoň trochu vybije a nás zcela nevyšťaví. Na cesty máme většinou staženou zásobu pohádek/příběhů a písniček, do omrzení jede Kašpárek v rohlíku. Což občas vede k zajímavým okamžikům, kdýž se rozhodnou děti zpívat pro někoho, kdo česky rozumí. Kromě toho máme sadu magnetických her (nejdřív jsme si vyrobili magnetkové šachy a pak i pořídili vícero her v setu) no ale to stále neunaví energií přetékající děti. Takže cvičení s posilováním v kokpitu je na snadě.

Ozvláštnění přišlo v neděli odpoledne, kdy začalo hlásit AIS kolizní kurz s ... S čím vlastně? Všichni se snažili zaměřit, oč se jedná. Vzhledem k tomu, že jsme nevěděli, co anebo kdo vysílá signál snažili jsme se přiblížit na bezpečnou vzdálenost. Abychom mohli buď pomoci anebo včas vyhnout... A pak jsme to uviděli. Je to malá bóje, co používají rybáři. Jen na našem počítači se ukazuje jako loď dlouhá 10 m... Takže srovnáváme kurz a dál k Tanně. V hlavě se alespoň mně odehrálo několik ne zrovna příjemných scénářů, co by to mohlo znamenat i jiného. Takže rybářská boje k alokaci ryb byla vlastně úleva.

❮❯

1 / 6

V pondělí ráno již vidíme v dáli nejdříve menší ostrov sopečného původu a o hodinu později i Tannu, kde tušíme i zátoku s Port Resolution. A tudíž i náš plánovaný vstup na Vanuatu.

Připlouváme okolo desáté hodiny ráno a zhruba hodinu před příjezdem vidíme, že společně s námi se k cíli blíží i další loď pod švýcarskou vlajkou. Stejně jako my nevysílají svou polohu moc daleko, takže je vidíme na monitoru ve stejnou dobu, kdy je vidíme na moři okem. V kotvišti je již několik lodí, některé stejně jako my stále ještě se žlutou vlajkou a jiné jako třeba Motu, co známé z Fidži je již dávno "v zemi".

Ještě v pondělí po obědě dorazí i biosecurity a tak získáváme tzv. praqtique. Což umožňuje teoreticky i pohyb po souši, ale záleží na úředníkovi a jeho vůli. Dozvídáme se, že společně s biosecurity mělo dorazit i imigrační a celní, ale čeká se na ně již několik dní. Jsou tu i lodě, co odtud plánuji rovnou odjíždět buď směr Nová Kaledonie anebo Austrálie. Mailem či dokonce telefonicky je už párkrát ujistili, že tu jistě budou, ale nic. Rozhodujeme se co dělat, budeme čekat na na imigrační a celníky, kteří už nějakou dobu slibují, že přijedou do Port Resolution z Lenakelu? Anebo zvolíme druhou možnost a pojedeme jim na proti? My se rozhodujeme, že v úterý se za nimi vydáme do města.