Už od Fidži mám totiž zablokován přístup k online bankovnictví, utopila jsem si telefon, zapomněla heslo,...no zkrátka potřebuji na konzulát. Před svátky jsem to nestihla a tak 2. ledna vyrážím. Mají pěkný výhled na město. A jak pan konzul, tak paní úřednice byli nesmírně milí. Jen si pamatuj Evo, že v novém roce většinou přichází nový ceník. To nestihnutí před svátky Tě přišlo… Každopádně mohu zodpovědně prohlásit, že z nás pěti jsem chvíli byla doma!

Potom už vzhůru do Pittswater a do “naší” zátoky na bóji, kde bude Kagou dva měsíce čekat na svou posádku. Připravit loď, vyjíst jídlo, dobalit věci. A zabezpečit Kagou co nejlépe jak před počasím, tak před případnými nevítanými hosty. Tady se bojíme hlavně zvířátek... Většinu doby, co my tu nebudeme, bude někdo na sousední Moaně a hlavně v zátoce bydlí dost místních, kteří mají přehled o přítomnýh lodích i lidech. Příprava našich dětí sestávala v tom, že prozkoumaly všechny svoje lodní schovky a vytáhly zbývající peníze z Cookových ostrovů. Tam mají svůj vlastní dolar, ale použíají i novozélandskou měnu. Takže vyzbrojeni drobnými ve smíšené měně, jsou připraveni. Jak jinak by si mohli kupovat ty zmrzliny?

O Lovett Bay potažmo celé oblasti jsme se dozvěděli díky R. z Moany. K pronájmu jak dlouhodobému či krátkodobému je tu v každé zátoce mnoho bóji. Když nám bylo jasné, že se s námi babička postá v Austrálii, chtěli jsme z toho utrhnout co nejvíce a tak přišel nápad na výlet ještě níž, na Zéland. Ale co s Kagou? Hledali jsme možnost stání v některé z marin, ale na dva měsíce by to byla dost drahá legrace. Možnost vytažení Kagou ven a tak mít "levnější" suché stání,... zkrátka dívali jsme se všude a pak nám R. jen tak mezi řečí řekla a co Lovett Bay? Moana tu bude trávit již druhou mimosezonu. Poprvé potom vyrážela zpět do Pacifiku, nyní tu bude čekat na kupce. R. se vrací do Německa a její posádka Ch. se přesouvá na další loď, kde bude vypomáhat.

Oblast Pittswaterje rozsáhlá a plná drobných zátok, dokonce tu jezdí několik vodních taxi a také trajekty, nicméně ne tak pravidelně jak by se jednomu líbilo a hlavně. Výbírají si koho svezou a tak se Vám může stát, že v době největší dopravní špičky na Vás prostě nevyzbyde spoj. Poslední úkol dostat se na břeh k autobuse se tak ukazuje jako nejtěžší. V týdnu našeho cestování totiž taky hlásí největší srážky a úplně nechceme začít cestu mokří s mokrou bagáží. Naštěstí nás v tom zas Ch. z Moany nenechá a po důkladném studiu počasí se v tom nejkratším možném suchém okně přesouváme k autobusové zastávce a hurá zpět do Sydney. I díky počasí se nám tak naskytne možnost prozkoumávat město ještě jeden den. Sehnali jsme si překvapivě levné ubytování v butikovém hotelu v centru a tak máme pevnou základnu. To byla paráda! Po roce na lodi, teplá sprcha s tlakem, spaní v posteli posteli,... Šachy v parku proti místním profíkům, minule s babičkou nás pánové brali jako pozorovatele, ale s H. si byli ochotni i zahrát.

❮❯

1 / 6

H. to komentoval, že by musel více trénovat rychlé hry. Je zvyklý hrát stolní verzi a místní profíci chodí každý den na rychlou hru v parku. Mají trochu výhodu, ale zkušenost to byla skvělá tak jako tak.

Vzhledem k tomu, že naše další cesty budou trochu podvod, neb letíme na Nový Zéland. Jsem trocu na rozpacích je popisovat v našem "lodním" deníku. Ale jsou součástí našich cest, tak tu jistě mají místo. Trochu zamávají i s naplutými mílemi. Stejně jako na moři máme s sebou tracker a tak aspoň těm, co sledují loď Kagou zamotáme hlavu tím jak se najednou začne pohybovat po souši. A jak se tam tak rychle přes celé moře dostane už ani nezmiňovat.

❮❯

1 / 5

Další den nás čeká brzké vstávání, uber a letiště. První bod programu vstát a najíst se zvládáme parádně. Cesta na letiště je trochu oříšek, ač první řidič ví o našem počtu a bagáži projede kolem nás a jízdu nám zruší. Až druhý, mladý student z Asie na konci noční směny, si nás vezme a na letiště doveze. Letiště je zas nový svět. Nebo možná staronový, ale my se poslední rok pohybujeme převážně kolem vody a lodí a tak zejména děti vypadají, že zapomněly, že už někdy letěly. Čeká nás proti posledku krátký let na Jižní ostrov do Christchurch. Tam máme domluvené auto a naše dva měsíce letního stanování mohou začít!

Ale nebyli bychom to my, kdyby to nemělo nějaké háčky. Můžete si samozřejmě zamluvit vůz přímo na letišti, ale... to je vždycky dražší. My tak volíme převzetí vozu kousek od Christchurch, kam se dopravíme pro změnu jiným uberem. Menší problém pro naše cesty nastane, když k jeho objednání je třeba místní telefoní číslo, to si sice rychle zařizujeme. Ale na chvíli nás vypeče platební karta, zablokuje se, protože nečeká změnu Austrálie - NOvý Zéland.