Z Beveridge reefu jsme zamířili na nejbližší skupinu ostrovů Tongy, Hapai. Hlavní město Pangai. Před několika lety byly ostrovy zasaženy tsunami a její následky jsou i dnes patrné. Při příjezdu jsme opět absolvovali volání na rádiu, ale to v přístavu nikdo nemá, takže bez odpovědi. H. se vydal na břeh pro úředníky, abychom mohli vstoupit do země. Na rozdíl od Cookových ostrovů už umíme vyřídit náležitosti i dopředu, takže tzv. arrival notice jsme již zaslali a měli by o nás vědět. Nicméně Pangai není úplně obvyklým místem pro jachty a tak jsou z nás trochu rozpačití.

H. vyráží na břeh ve člunu, představa kotvení u mola je naprosta mylná. Molo vzalo tsunami a vyvázat se tak není k čemu. Definitivně jsme rezignovali na motor člunu, takže si H. zapádloval do přístavu, došel na imigrační, domluvil úředníky a zajel zpět. Za hodinu a půl se na mole (které před dvěma lety dost poškodila tsunami) objevili "naši" úředníci a tak vzhůru do člunu k pádlům a dovézt je na loď. Tři další dospělí do člunu a jako pohon pádla, urputná snaha se ale vyplatila a nalodili se. Zdravotní prohlídka, kdy nám kontrolovali počet oken a proudění vzduchu nás překvapila, vlastně nevím co bychom dělali, kdyby naznali, že máme málo oken? S variantou přestavení lodi na místě jsme úplně nepočítali... A doteď nevím, co pan úředník čekal? Ujišťoala jsem jej, že větráme co se dá, ale občas musíme být holt v kokpitu, kde vzduch proudí nejvíce.

Město Pangai jsme si prohlédli poměrně rychle, přístav tvoří opravené molo pro trajekty, kotviště malých lodí a staré (?) molo pro návštěvy, které není v provozu. Ve městě pomáhá s opravami novozélandská armáda. Kdýž jsme se úředníků ptali jestli je někde možné čerpat vodu, tak nás odkázali na ni. Tuhle možnost jsme s díky přeskočili, blo nám jasné, že armáda, tam asi soukromé lodě vodou zásobovat nebude. Našli jsme obchody, lépe zásobené večerky, ale před nákupem je třeba navštívit bankomat. Platbu kartou tu moc nevedou. Na trhu jsme sehnali kasavu a meloun. Což nám prozatím jako čerstvé ovoce musí stačit.

❮❯

1 / 5

Počasí se tu střídalo ve dvou polohách - dusno nebo déšť. V oblasti přístavu jsme ještě stihli drobnou opravu záchodu. Ta vyžadovala potopení se pod loď v tmavé vodě přístavu, kdy nebylo úplně jisté, co je kolem.

Prozkoumali jsme pobřeží, zahlédli všechny krávy, co vyhnali na pastvu na břeh na trávu. Pozdravili snad každého z města, co e přišel podívat na tu zvláštní podívanou. Rodinu s třemi blonďáky. I vzhledem k tomu, že jsme již neměli tolik zásob a potřebovali jsme je doplnit. Nakoupili jsme co šlo na trhu a další den se rovnou odhlásili z celé skupiny. Poté jsme měli 24 hodin an opuštění Hapai a přesun dál. Na Tonze platí pravidlo o omezeném pohybu osob, takže v každém přístavu je třeba projít proclením nebo alespoň informováním autorit o příjezdu.

Posledních 24 hodin jsme strávili u Robinsonského ostrova. Čistá pláž, palmy a při přílivu vlny na kterých se dá skoro surfovat i bez surfu. Paráda. Odtud vyrážíme dál, Vavau skupina, která má být z Tongy snad nejkrásnější. Je to i hlavní oblast, kam v tomto království zavítávají velryby. Možná budeme mít taky štěstí.