Ano i ne. Před případným cyklonem jsme snad již v bezpečí, ale bouřka a silný vítr si právě v těchto šířkách užívají své. Anebo pravý opak a úplné bezvětří. Spolu s jinými loděmi, které jsme buď viděli přímo nebo technikou, se tak posouváme od kotviště ke kotvišti podél pobřeží. Ono na mapě to vypadá, že už jsme skoro tam. Ale z Bundabergu do Sydney je to velice hrubým odhadem dalších 600 mil. Což za měnícího se počasí je taky um zvládnout.

První noc tak trávíme asi 30 mil od Gold Coast, v kotvišti u majáku, jak říkají děti. Další den se posouváme hned z rána dál do úkrytu před přicházející frontou. Hledáme místo, kam případně snadno vjedeme i za vyšších vln a především se silným větrem. Nelson Bay a cesta k ní bude dvoudenní. Podle předpovědi bychom to měli zvládnout a tak je rozhodnuto. Vjezd do této chráněné zátoky není tak složitý, narozdíl od jiných není v ústí protiproud řeky a hlavně je to opravdu zátoka. Široká a rozsáhlá. Na AIS vidíme, že si ji nevolíme sami. Kotvit chceme u Jimmyho pláže, bez bojek, za to s dostatečně rozsáhlým místem pro točení se na kotvě. Které jistě příjde. Narozdíl od ostatních volíme právě Jimmyho pláž, většina dalších lodí je na protější straně zátoky, kde jsou sice bóje, ale vítr se tam bude právě hnát. Nerozumíme jestli se cítí jistější díky bójkám nebo čím to je. Možná nám něco uniká?

Bouřka se přehnala a my se sice točili celou noc, ale kotva držela a spánek byl taky klidný. Nakonec se na tu "naši" stranu přidala ještě jedna plachetnice, v uctivé vzdálenosti jak od nás tak od břehu. Druhý den nás čeká právě to čekání až nám bude zase foukat dobrý vítr do plachet… Prozkoumávání pláže a objevování mušlí zní jako dobrý plán. V písku postupně vzniká úplný labyrint a dojde i na gymnastiku! Je to jedna z pláží, kde se pravidelně prohání čtyř kolky a piknikové výlety rodin. Na AIS na nás celou dobu bliká loď, co je někde ve vnitrozemí vytažená, ale stále udává polohu. Když jsme ji viděli poprvé, marně jsme ji hledali.

Z Nelson Bay nám už chybí jen 70 mil do Pittwater, kde na nás čeká Moana a kde nějakou dobu pobudeme. Máme tu i díky nim zamluvenou bóji na kotvení v lednu a únoru v Lovett Bay. Oblast Pittwater je plná malých a členitých zátok, podél nich se táhne národní park a uprostřed je i ostrov Skotův ostrov. Je to prý jedna z nejdražších adres v Sydney a okolí. O tom nic nevíme. Pro nás je to výhra, protože je to místo dostupné k městu a máme tu tak možnost později nechat Kagou odpočívat a sami vyrazit za dobrodružstvím dál na jih. Zatím se tu chceme potkat s kamarády, rozloučit se s nimi než vyrazí do Evropy, prozkoumat možnosti kotvení a pak 18 mil do Sydney, kde se máme potkat s babičkou.

❮❯

1 / 4

Děti se tak dočkaly slibované přespávačky, udělali jsme rozlučkový výlet s koupačkou. Taky měly možnost předvést, co se naučily na darovanou kytaru právě od posádky Moany. My na oplátku pomáhali s přípravou k prodeji a ukázkám jejich lodě. Moana končí své dobrodružství v Sydney. Její posádka se vrací buď domů do Evropy anebo zůstává a přesouvá se na další loď. Seznámili jsme se i s Michaelem, majitelem bójí a taky Michaelem, rovněž kamarádem Moany, co v zátoce bydlí. Už tu na nás zase čekaly nějaká balíčky s díly a tak se H. hned pustil do dalších úprav. Některé bylo třeba provést dokud nebude babička na palubě, abychom měli dost místa...na otvírání podlah. Například. Taky jsme tu pokračovali ve vyzvedávání balíčků. Naše oblíbená disciplína. Tentokrat se jednalo o větší balík, který typicky nelze jen tak nechat na doručovacím místě jako je papírnictví v tomto případě. Ale my dostali malou vyjímku.

❮❯

1 / 6

My se pak přesunuli do další ze zátok Pittwater odkud to bylo blíž ke břehu. Z. zažila své první baletní krůčky v Avalonu, T. s ní byl na lekci hiphopu, jen pro nejstaršího jsme nic nenašli. Prý je to v pořádku, on si užil na Fidži.  A na Avalonské pláži jsme poprvé po dlouhé době slyšeli češtinu a nejen tak ledajakou ale i tu s dětským hláskem. Získali jsme i pozvání na mikulašskou do Sokola a byli na prvním pivu od…těžko říct kdy. Seznámili jsme se tu s mladou rodinou s podobně starým chlapečkem. A stejně jako my tu měli na návštěvě prarodiče...Jejich babička nejdřív nechtěla věřit, že naše děti mluví česky. Vnouček ji ubezpečoval, že ano. Tak se našeho prostředního zeptala, kde má maminku a ten jí pohotově ukázal na mne. To bylo oboustranně radostné shledání!

Po týdnu, kdy jsme zvládli ještě i první adventní vánočku nejen upéct ale i sníst se všemi drobečky. Jsme zvedli kotvu a hurá do Sydney. Je to oproti ostatním už jen krátká plavba podél pobřeží... A teď milý čtenáři, vzpomínáš na to šití spinakru? Hm. Tak jak tak málo foukalo, řekli jsme si, že si pomůžeme...spinakrem. A inu vytáhli jsme jej. Jaké bylo překvapení, když při jeho vytahování z jeho obalu vypadl i ručník. Moc krásný ručník to byl. Měl pěknou modrou barvu. Takovou přímo oceánovou... Ano, tušíš správně čtenáři. Ten už jsme znovu neviděli. Co se stalo? Jak jsme si připravovali spinakr k šité v salonu, tak jsme do něj při balení posléze přibalili i schnoucí ručník. Inu, je to největší plachta na lodi a tak zabere hodně místa. Snažili jsme se ji rychle sbalit a uklidit a tohle byl neradostný výsledek. MOB pro ručník jsme poctivě zkoušeli. Ale plovoucí ručník po nacucnutí vodou jde rychle ke dnu, máli barvu modravou. Je nerozeznatelný od okolí. Myslím, že plachetnice, co se s námi míjela moc nechápala, co děláme. Hledáme! Marně.

❮❯

1 / 2

Při vjezdu jsme se míjeli i s jednou z trénujících lodí na Sydney - Hobart. A pak už jsme si užívali jen výhledy. Prvni kotvení v Sydney přístavu jsme pojali stylově a na dvě hodiny spustili kotvu hned vedle Opery. Uff, to se to hýbalo. Všechny parníky a jejich vlny se tudy musely prohnat. H. s dětmi vyrazil na břeh pro balíčky na poštu a já držela Kagou a hlídku. NIkdo jiný se tu v tu chvíli nepokoušel o kotvení, takže to byla jen Kagou a plovoucí bar. Jiné lodě tu jen na chvíli vypnuly motor, pořídily dokumentaci a honem pryč.

Pozn. pakliže je možnost nechat si doručit balíček na výdejní místo v parlamentu, udělej to. Ale nediv se, když v kraťasích a tričku budeš vyčnívat.