Trochu jsme doufali, že první svátek vánoční bude oslavovat většina v klidu domovů a my tak budeme téměř sami. Po cestě jsme skutečně potkali několik rodin v autech ve sladěných vánočních svetrech (?) mířících na návštěvy, ale i tak bylo v zoo živo. Strávili jsme tam celý den od prvního zvonění a otevření bran, až po poslední a výzvu k opuštění areálu před zavřením. Děti vyzbrojené úkolníčkem na míru hledaly a zjišťovaly, co šlo. Viděli jsme lachtaní show; zjistili, co šlo o žirafách, krmili domácí zvířata. Našli klokany, koaly a ostatní australskou zvěř. Bohužel ač jsme se snažili objevit nějakého volně žijícího klokana kolem Sydney, nepodařilo se. Obecně máme radši setkání se zvířaty v jejich přirozeném prostředí než-li v zajetí. Ještěrů a i nějakého toho hada jsme objevili dost, ale klokan, koala,... to se Vám jen tak nepoštěstí.

❮❯

1 / 6

Plán na 26.12.? Sydney Hobart start. Jeden z nejznámnějších závodů plachetnic ve světě. Trať vede ze Sydney do Hobartu v Tasmánii. Závodníky prověří ve všech směrech, pro účast musí splňovat alespoň polovina posádky standardy australské asociace jachtingu, část posádky musí mít lékařské vzdělání/kurz první pomoci, průkaz na ovládání radiostanice,... ale taky značnou dávku odvahy. Závod je to drsný a v minulosti se vyskytla celá řada nehod, občas i smrtelných. Posádky budou překonávat zrádné jižní moře a projíždět Bass užínou. Jedou v zásadě dvě hlavní kategorie - plno posádka často super jachty a nebo dvouposádka menších lodí, na startu jsme pak viděli i loď rozměrově podobnou Kagou! Vyráželo se ve čtyřech vlnách z hlavní části přístavu, doprovodné lodě se pohybovaly na obou stranách mimo startovní pole. Takové množství lodí jsme snad ještě v pohybu neviděli! Z relativně klidné hladiny se během pár okamžiků stalo rozbouřené moře, nejvíce dílem motoráků, pro které očividně omezení v rychlosti neplatilo. Po čas startu je jakákoliv hromadná doprava formou trajektů po přístavu nemyslitelná, jeden trajekt to zkoušel a poté vzdal a nechal se unáště proudem ostatních lodí.

Viděli jsme asi dvě nebo tři téměř srážky, představte si to jako dvě auta co vjedou současně do křižovatky, řidiči dupnou na brzdy, zastaví se na délku dlaně od sebe a zbytek osazenstva jejich vozů jim bujaře tleská. Tady se nevjíždělo do křižovatek, ale dvě lodě, co si zvolily stejnou dráhu se usilovně vyhýbaly - zpátečkou a zrychlením vpřed. Osazenstvo,co bouřlivě tleskalo a naklánělo se až až nad hladinu možná ani netušilo, že by to nebyla taková zábava, kdyby k srážce skutečně došlo. Mezi touto změtí velkých motoráků a menších plachetnic se pohybovaly i malé čluny. Teď teprve jsme docenili australské regulace, které příně dbají na to, že i na člunu musíte mít vestu. V těchto vodách se to skutečně vyplatí.

❮❯

1 / 7

Patřili jsme k těm nadšencům, co vyprovázeli závodníky až na otevřené moře, takže se můžeme pochlubit, že jsme si taky vytáhli plachtu…sice ke stabilizaci, ale to už nemusíme dodávat ne? Na cestu zpět jsme se vydali, když už většina ostatních dávno zakotvila a tak jsme se přesunuli na naše staré známé kotviště u Collins flat. Kde jsme už předtím našli parádní skákací kámen… a tam se T. s H. opět činili. Přiznávám, že jsem si taky skočila, ale zas tak mne to nenadchlo. T. tu patřil k mladším skokanům a získal si mnoho fanoušků v publiku. Jeho odhodlání bylo nakažlivé, motivovalo i starší skokany zkusit si to.

Odtud jsme ještě pokračovali do dalších zahybů přístavu, našli jsme tu na břehu i parádní ovál na rodinný závod. Poznai jsme tu pro změnu švýcarskou rodinu s malou slečnou, která žije na své lodi. Dva dny před Silvesterem jsme se vrátili zas do Rose bay, kterou jsme přejmenovali s blížícím se koncem roku na poslední řadu přístavu. I odtud byl výhled na slavný ohňostroj ohlašující příchod 2025. Ale třeba dronovou show, která byla vidět jen z předních řad jsme nezahlédli. Děti se zájmem sledovaly “dětský ohnostroj” v devět hodin. Nejstarší mumlal, že jestli je to jako vše? A tak jsme mu slíbili, že ho na novoroční probudíme. Vzbudili jsme jej, kouknul na oblohu a zas si lehl ke spánku. Ráno prvního ledna babička zavelela: “Jak na Nový rok, tak po celý rok.” A vrhla se do vody. Společně s ní jsme plavali, ale na společnou fotku jsme pak zůstaly už jen dvě. Je vydařená. Když jsem si stěžovala, že mi to na ní úplně nesluší, tak mne ujistila, že, mám sledovat svůj postoj. Nikoliv výraz 🤣 A po obědě jsme se s babičkou vydali na břeh, rozloučili se a tentokrát v dámském složení vyrazily parníkem a vlakem na letiště…

❮❯

1 / 7

Ona odtud pokračovala opět letecky přes Dubai na svou téměř dvacetičtyř hodinovou cestu do Prahy. Jak k nám přijela a zbavovala se vrstev, tak teď je zase postupně navlékala při cestě do mrznoucí Evropy. Nechala se slyšet, že měsíční dovolená není špatná, ale delší dobu, ač nás má ráda, by s námi na tak malém prostoru nevydržela.

Nás ostatní čekalo pomalé loučení s tímto kotvištěm a přesun o dvacet mil zpět do Lovett Bay, kde budeme mít Kagou po dobu dvou měsíců na bóji, zatímco my...budeme cestovat pěšky.