V noci platí zaběhlý režim a střídání hlídek po šesti hodinách, přebírám hlídku po H. a po půl hodiny vidím v dáli za zádi přibližující se světlo. AIS hlásí, že je to jedna z lodí, se kterými jsme strávili odpoledne. Profrčí kolem nás v 7 knotech a jsou před námi. My tak rychle ani s pomocí motoru nejedeme, udržujeme si pěkných 4,5 knotu a čekáme na změnu větru. Na Fidži je to zhruba 400 Nm tak počítáme se třemi, třemi a půl dne. Tajný plán je dorazit na narozeniny prostředního, aby měl opravdu speciální den. Jako obvykle při dlouhých přejezdech máme nahozeno a doufáme, že chytíme něco k doplnění jídelníčku. Už to vypadá, že se nám zadařilo, ale z chobotničky 🐙 se teda všichni rozhodně nenajíme. Blížíme se k výsostným vodám Fidži, které si je opravdu dobře hlídá. Je to asi první ze zemí, kam přijíždíme, kde skutečně mají pobřežní stráž. Je to taky místo známe tím, že proti "neposlušným" jachtařům umí zakročit (později se dozvídáme, že začátkem června to ale někoho stejně neodradilo a zastavil mimo přístav uznávaný jako vstup do země, tak teď jsou bez lodi). My naštěstí takové plány nemáme, a jestli je H. měl tak neměl příležitost je realizovat. Plujeme přímo na Savusavu ve skupině Vanua Levu. Skupinou Lau jen proplouváme, je to oblast s tradičním způsobem života a tak nám je to trochu líto. Ale není to vstupní přístav (aspoň ne pro nás a ne v době, kdy plujeme my). No a to počasí, co se mělo zhoršovat nás trochu dohání, projíždíme mezi několika bouřkami. Chvílemi to vypadá, že do Savusavu dorazí o půl dne dříve ve večerních hodinách. Pak naopak se vítr zcela vytratí a my se chvíli placáme skoro na místě. Víte opětovně zesiluje s my se k cíli blížíme s odhadovaným časem dojezdu: 3 hodiny ráno. Refujeme co se dá, ať jedeme pomalu a pomaleji. Poslední dvě míle jedeme asi dvě hodiny, abychom dorazili aspoň v 6 ráno.

Dopředu jsme se rozhodli, že chceme strávit nějaký čas v marině na Nawi ostrově, je to naše první marina od Tahiti. Na NFL vypadá skvěle. První týden a půl z června jsme tak strávili v okolí Savusavu a v nové marině na Nawi. Už v Tonze, když jsme hledali, kudy na Fidži jsme si marinu vyhlídli, recenze mluvili o skvělých sprchách...a to pro někoho kdo se myje ve studené vodě na zádi, zní jako ráj. A byl! Když doplouváme k molu maríny, vidíme, že obě lodě, se kterými jsme byli v Tonze už tu jsou. Jedna už je dokonce cleared in, druhá má taky ještě žlutou vlajku a čeká. Pohledem hodnotíme, že to bude dlouhý den. Čekajících lodí je tu aspoň šest i s námi. A my jsme očividně poslední. Ovšem! Nějakým zázrakem jsme vyhráli v loterii a jsme první, které navštíví úřední delegace (že by kouzlo mariny, která dopravuje úředníky na lodě?). Takže se nám to povedlo, na narozeniny prostředního jsme na Fidži a jdeme na lov dortu! Na oslavu stihneme pozvat kluky ze Sneeches a ještě další děti z Monsoon, ze kterými se seznamujeme ještě z lodě a oni na mole. Poradí nám, ať zkusíme pekárnu v marině, že občas dělají i dorty. A opravdu. Z tři hodiny, když jsme zpět z nákupů, máme dort. Čokoládový.

❮❯

1 / 8

Oslava čtvrtých narozenin v nové zemi s dortem je splněný sen. Pro nás ostatní je tu i možnost pořádné sprchy. A ty v marině jsou opravdu parádní. Skoro až rodinné. Voda odtéká k rostlinám, které jsou zasázené uvnitř sprchy a tak se recykluje. Co nám tu chybí by byla prádelna, dřív ji tu prý i měli, ale pak ji zrušili. Takže praní sami nejde, ale na ostrově mají i prádelnu, kde Vám vyperou. Opět se tam přesouvá značá část našeho šatníku a vrací se vyvoněná.

Od posádky Nomade zjišťujeme, že se do mariny dostali s odtahem. Jejich motor jim vypověděl službu, bezvětří také nepomáhalo. Jejich plán byl co nejrychleji do Evropy, kde chce majitel loď prodat. Ale zatím se jim cesta prodlužuje víc než čekali. Řešíme s nimi kudy se chtějí dostat domů do Francie. Stejně jako my v tu chvíli uvažují jen o cestě kolem Jihoafrické republiky. Druhá trasa skrz Rudé moře se nám také zdá až moc nejistá. Společně také plánujeme další zastávku po Fidži, obě lodě přemýšlí nad cestou přes Novou Kaledonii. Pro ně by to bylo ještě o to snažší, že by mohli velice snadno obměnit posádku. Pro nás by to bylo skvělé, že bychom dostali francouzskou loď do míst, kde na ni jsou díly snadno sehnatelné. Nicméně o pár dní později dorazí zprávy z Nové Kaledonie a tento plán my postupně opouštíme.

S Monsoon a Sneeches trávíme každou volnou chvilku mezi školními povinnosti a objevováním na břehu. Monsoon z marině je už skoro rok a tak ji zná jako své boty, pomalu se ale chystá Fidži opustit a pokračovat dál na západ. Vzhledem k tomu, že jsou malá loď rádi by se pohybovali na krátké vzdálenosti. Nasazují nám do hlavy brouka o možnosti plutí Fidži - Vanuatu - Šalamounovy ostrovy - Papua Nová Guinea - Indonésie -... Musíme se ještě rozhodnout kam a kdy dál. Zatím víme, že máme na Fidži čtyři měsíce a poté musíme pokračovat. Chceme tu hlavně prozkoumat zem, ale taky vyparádit Kagou. Do mariny ve Vudě na hlavním ostrově Viti Levu nám pomalu chodí různé objednávky a plánujeme tam také Kagou vytáhnout z vody a zapracovat na ní.

První nákup na zeleninovém trhu a naší malí pomocníci v centru pozornosti. Díky slečně Z. a jejímu pozdravu, bula, jsme dostali i 🍍🍍. Vyrazili jsme i na výlet na pevninu, Vanua Levu, abychom obhlédli marinu i z výše. Ke stezce jsme se dostali díky pomoci milé paní prodavačky z obchodu. Ta s námi vyslala nejstaršího syna, který se s námi proplétal zkratkou mezi domy a domky, skrze bahnitý potok až nahoru na cestu. Taky jsme si obohatily šatník, abychom mohly do vesnic s respektem k místním zvykům. Když oblast Savusavu po dvou týdnech opouštíme loučíme se s Monsoon a Sneeches s tím, že věříme, že se ještě potkáme.

A ještě k marině, ta tady vznikla na umělém ostrově, na mapách co sleduje rodina v Brně to vypadá, že jsme najeli na břeh. Každopádně že je to nová marina taky nese příjemné radosti, ceny jsou aspoň když jsme tu my nižší a taky se Kagou podaří dorazit v první stovce lodí. A tak už nesmazatelně zapisujeme její jméno na most pod restaurací, kde je jasně řečeno, kdy jsme dojeli. 28.05.2024 na T. narozeniny.